pátek 11. května 2012

Obžerství na Zelném trhu

V sobotu 5. května se v Brně na Zelném trhu otevřela restaurace Il Mercato, nový projekt v Česku a zejména pak v Praze už dobře známého šéfkuchaře Riccarda Lucque. A protože je mlsná nejen má rodina, ale i mnoho našich přátel, jen pár dní po otevření už jsme se v pětičlenné skupině vydali tento velmi slibný podnik omrknout.

Hned první fotka může být, nehledě na její pochybnou kompaktovou kvalitu, poněkud matoucí. Vznikla totiž až kolem třiadvacáté hodiny, kdy se restaurace značně vylidnila, ale jinak tam po celý večer bylo značně živo. Rozhodně jsme nebyli jediní Brňané, kteří si tuto událost prostě nemohli nechat ujít. Mě ovšem při vstupu do restaurace víc než počet hostů zaujal interiér. I přes vysoké stropy působí útulně, vůbec ne strojeně nebo dokonce snobsky a jednou z jeho největších předností je mimo jiné i otevřená kuchyně. Ona je to totiž skvělá věc se takhle v prodlevách mezi chody kochat prací místních kuchařů, případně s nimi i prohodit pár slov, pokud zrovna nejsou významně zaneprázdnění, což ale většinu času skutečně jsou. Lepší než televize, no fakt že jo. :)
S otevřenou kuchyní hezky koresponduje i stůl umístěný přibližně uprostřed místnosti, na kterém je vystavena nabídka sýrů, uzenin a nějakých drobnějších sladkostí, jako jsou třeba biscotti a jiné menší sušenky nebo koláčky. 
Hned po příchodu, jen co nás obsluha usadila, nám byla nabídnuta sklenička Prosecca a na stole přistála karafa kohoutkové vody s citronem, která nám byla doplňována po celý večer. Mám radost, že i u nás už začíná být voda z kohoutku v hospodách docela běžná a číšník se na vás netváří jak na vraha, pokud o ni požádáte. No a úplně nejlepší je, když o ni ani žádat nemusíte, jako v tomto případě. 
Stálá nabídka se vleze na jeden velký hezký list ručního papíru, v době naší návštěvy sestávala z přibližně šesti předkrmů (mezi nimi i telecí jazyk s omáčkou bagna cauda, který se prý má stát jedním z hitů letošního Špilberk Food Festivalu), dvou polévek (tradiční Minestrone a chřestový krém, o kterém ještě bude řeč), pestrého výběru pasty, kterou si můžete objednat v porci standardní i menší - předkrmové, několika hlavních chodů a také pár salátů a příloh. Dezerty a samozřejmě i vína mají svoji vlastní kartu a kromě toho můžete vybírat i z častěji inovované nabídky uvedené na tabuli nad výdejem z kuchyně. Na této tabuli najdete ryby, mořské plody, nějaký ten dezert, v době naší návštěvy třeba i lanýžové risotto a hlavně, hlavně tam najdete výčet veškerého aktuálně dostupného steakového masa. 
K masu se váže další skvělá věc, kterou si v Mercatu můžete užít, a to je jeho prezentace přímo na vašem stole. Veškeré druhy masa, které jsou zrovna k mání, vám přinesou přímo pod nos, předvedou a ještě se o nich něco zajímavého dozvíte. My jsme si takto prohlédli  hovězí svíčkovou, telecí T-bone a především pořádný kus hovězího Marchigiana a prasátka Cinta Senese, oboje se zrovna nachází v popředí fotografie výše, takže můžete prohlížet taky. Po této prezentaci veškeré ženské osazenstvo přešly dietní choutky na tresku v páře a agnolotti plněné ricottou, hráškem a mátou (ty jsem chtěla já a stejně si je tam příště dám!) a nakonec jsme si objednali výběr z mas pro pět lidí. Doteď nechápu, jak jsem na to mohla přistoupit, protože maso, natož pak červené, jím velmi zřídka, ale zpětně vzato to byla rozhodně nejlepší možná volba. 
O tom ale více až později, nejprve shrnu první dva chody. 
Amouse bouche, roastbeef s parmazánem. Mně sice chutnal, ale u našeho stolu bylo možné zaslechnout i názory jako "trochu suchý", "málo slaný" a nebo "takový fádní"
Chod druhý, chřestový krém s nakládanými rajčaty a tartarem z mozzarelly a bazalky ovšem byl všechno možné, jen ne fádní. Vzhledem k sezóně jsme si ho dali všichni a vzápětí jsme si mohli společně pogratulovat k opravdu dobré volbě. Bohužel moc nevládnu gastronomicko-recenzentskou popisnou slovní zásobou, takže ze sebe nevytluču víc než že krém byl krémový, rajčata šťavnatá a mozzarella buvolí. :)
Mezi polévkou a hlavním chodem nám byl naservírován citronový sorbet s vodkou, zřejmě proto, abychom nevypadli z rytmu, připravili žaludky na pořádnou porci masa a nezbláznili se z v té době bohužel nefunkční klimatizace. No a po chvíli netrpělivého nakukování do kuchyně nám na stole přistálo toto: 
Hovězí Marchigiana, telecí T-bone, vepřové Cinta Senese 
Fritované cuketové hranolky nalevo, míchaný salát s cherry rajčaty napravo
Pečené brambory, zelenina a především špenát!
Ano, chutnalo to stejně dobře, jako to vypadá, ne-li líp. K masu snad ani nemá smysl se nějak víc vyjadřovat, ale z příloh bych ráda vyzdvihla především špenát, o který byla pomalu větší bitka než o maso samotné. Pro pět hladových lidí bylo množství jídla plně dostačující, zbyla jen troška masa a to jsme si nechali společně s kostmi zabalit, protože jinak by nám to pes v životě nezapomenul. :)
Divím se, že se do nás po takové náloži ještě něco vešlo, ale je to tak. Závěrečné espresso (mimochodem, místo klasického cukru k němu dostanete cukr našlehaný s kávou, roztomilý detail) a nějaký ten dezert jsme si prostě neodpustili. 
Foresta Nera - čokoládový mousse s třešněmi
Čokoládový pomeranč
Mangová pěna s maracujovým přelivem a malinovým jádrem
 Z dezertů si myslím zaslouží objasnění hlavně čokoládový pomeranč. Jak je patrné i z fotky, je to taková koule z tmavé čokolády s ozdobně perforovanou vrchní polovinou. Číšník ji před vámi přelije teplou čokoládou a koule se tak před vámi otevře a vy se dostanete k pomerančovému sorbetu a přelivu uvnitř. Velmi efektní a taky oblíbený dezert, za večer ho servírovali opravdu mnohokrát. Mangová pěna sice tak efektní není, ale chuťově byla úžasně svěží a lehká, což se po předchozích chodech velmi hodilo. V aktuálním horkém počasí (a zase té zpropadené rozbité klimatizaci) ideální. 

Na závěr tak trochu nepříjemná část, a tou jsou ceny. Ano, jsou docela vysoké. Za polévku zaplatíte 65-75 Kč, za předkrm i dezert kolem 160 Kč, těstoviny i hlavní jídla se pohybují nejčastěji v rozmezí 250-350 Kč. Logicky to tedy není místo, kam budu chodit denně na oběd, i kdybych třeba tisíckrát chtěla, ale občas, když je zrovna co slavit... :)
Ať už jsou ale ceny jakékoliv, výše účtu rozhodně nepokazila náš celkově velmi dobrý dojem z této restaurace. 
A co vy, nalákala jsem vás na novou brněnskou hvězdu mezi restauracemi, nebo fine dining nijak zvlášť neprožíváte? Ať tak či onak, reportáž z naší návštěvy jsem se opravdu vynasnažila psát objektivně, i když vyznívá veskrze pochvalně a kdoví, třeba se vám moje zkušenost bude hodit, až se někdy budete rozhodovat, kam na slavnostní večeři. Il Mercato má svůj stánek i na Špilberk Food Festivalu, takže můžete vyrazit testovat i tam. A pokud se vám na festival nechce, další volbou na tento víkend v rámci Brna můžou být třeba zahradní slavnosti v Hansenu, které taky nevypadají vůbec špatně.  

Jo, a abych nezapomněla, obrovský dík patří i servírce, která nás i naše několikahodinové zběsilé řádění zmáknula na jedničku. Skutečně obdivuhodný výkon, s námi to totiž nikdy není jednoduché. 

8 komentářů:

  1. Hmmmmmm tak tohle obžerství bych si nechala líbit :) Vše vypadá moc dobře

    OdpovědětVymazat
  2. Páni, děkuji za recenzi! Jsem moc ráda, že jsem na tvůj blog narazila, info o restauracích nikdy není dost! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, máš moc hezký blog, jsem ráda, že jsem na něj narazila. Navíc jsi z Brna:-D Il Mercato mě moc zajímá a hned jak seženu hlídání pro děti, mám v plánu ozkoušet!

    OdpovědětVymazat
  4. ach můj bože, ty masové fotky mě naprosto odrovnaly, ještě, že máme dneska na oběd kus masa, jinak by mě ta masová část pronásledovala i v noci:-D
    Jinak co šití, chystáte se? Na semináři jsem vás teďka neviděla.

    Ta, co na vás bafla na kurzu o galanterii;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, no vida, a já se bála, že po zrušení těch proklikávacích přezdívek už mi sem nikdo z MP nepřijde. :) Na šití jsem chtěla, bohužel se mi ale na ten den sešly hned tři akce, takže seminář byl odsunut na druhou kolej.

      A doufám, že jsem těma fotkama nevyvolala přílišné rozrušení, i když je fakt, že mě to rozrušuje taky, když si to zpětně prohlížím. :D

      Vymazat
  5. no jak říkám, ještě, že jsme včera měli k obědu vyzrálé maso ze sklizeno, poprvé jsem dělala steaky sama doma a dopadlo to nad očekávání skvěle:-) akorát teda příště vezmu větší kus, bylo toho zoufale málo. Nebýt toho, asi celý den slintáme nad fotkama:-D

    OdpovědětVymazat
  6. A to víš, že ve všední den v poledne tam mají menu za 195 Kč? Já už jsem tam byla několikrát (sama prostě jen cestou na trh :-)) a naposledy jsem měla za ty peníze (v tomto případě opravdu směšné) rybí polévku (hustá rajčatová s kusy ryb a škeblemi), steak ze svíčkové s míchaným salátem a na závěr citronový sorbet. Fakt je, že když si k tomu dá člověk kávu a vodu, tak tam nechá tři stovky, ale za ty peníze takovou kvalitu a v centru Brna, to jde.

    OdpovědětVymazat
  7. Il Mercato miluju, podle mě jeden z TOP brněnských podniků, u mě ho překoná jen a pouze Koishi :) Byla jsem tam tedy zatím vždy jen na oběd, takže polední nabídka, ale stálo to fakt za to.
    Teď tam byli rodiče na večeři, donesli jim ukázat krásné maso, tak si ho nechali udělat, ale zapomněli říct kolik toho chtějí, takže jim na stole přistálo 800 gramů hovězího ! :D
    A až tam příště budu, tak si prostě musím dát ten pomernač :)

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste zaregistrovaní uživatelé, podepište se, prosím.